Areál přesně zapadá do napoleonské scenerie, v blízkosti se odehrála bitva u Slavkova. K nahrubo opracovaným dřevěným trámům či lavicím se hodí i všechny ty kachny, halušky, řízky a moravští vrabci, kterými se to v jídelníčku hemží. A jídlo nezklamalo, i když jsem několikrát sáhla po solničce.

Slepičí vývar z misky lahodně voněl drůbežím masem a za 35 Kč jej byla pořádná porce. Řízek císaře Františka byla další dobrá volba, i když mám výhrady k servírování na dřevěném prkně, které se těžko udržuje čisté. Dvěma osmaženým plátkům v křehkém obalu slušely horké brambory, pečené v alobalu. Jejich chuť kuchař ještě zjemnil lžící osolené smetany a kyselé štípnutí v ústech zajistily brusinky. Ovocný koláč za 15 Kč, který se cholil zastrčený v dětském jídelním lístku, byl nadýchaný a čerstvý a mohl by být chloubou podniku. Dobrý oběd i příjemný zážitek trochu rušila jen řvoucí sekvence reklam z rádia.

Hodnocení: čtyři hvězdičky z pěti, Jídlu chyběla trocha soli, domácí koláč byl naopak boží, personál přátelský.

Hodnotila: Julie Kalodová, redaktorka MF DNES